V únoru jsme absolvovali lyžařský kurz na Pradědu, který nás přivítal přesně tak, jak to umí jen on. Mlhou, mrazem a silným větrem. Zkrátka typické horské podmínky, které k tomuto místu neodmyslitelně patří. Hned na úvod si někteří účastníci v duchu „polského turisty“ vyšlápli Praděd v riflích, teplákách nebo teniskách, čímž byl autentický horský zážitek zajištěn už první den.

Pro studenty byly začátky v náročnějších podmínkách sice lehce zaskočující, velmi rychle se však ukázalo, že se dokážou dobře přizpůsobit. Velkou výhodou kurzu byl pozdější oběd, díky kterému jsme mohli každý den minimálně dvě hodiny lyžovat v době, kdy ostatní školy měly přestávku. Studenti si tak užívali sjezdovky bez front a v klidu, což výrazně přispělo k celkové pohodové atmosféře kurzu.

Ve středu se nám Praděd na krátký okamžik rozhodl ukázat i svou přívětivější tvář. Probudili jsme se do inverze, která nabídla jeden z nejkrásnějších výhledů, jaké toto místo umí nabídnout. Z jedné strany se otevřel pohled na Tatry, z druhé bylo možné zahlédnout Králický Sněžník a dokonce i Sněžku. Byla to krátká, ale o to silnější ukázka krás okolní krajiny, než se vše opět ponořilo do mlhy.

Celý lyžařský kurz proběhl ve velmi příjemné atmosféře. Studenti byli samostatní, ohleduplní a zvládli vše, co k zimním horám patří. Praděd nám zkrátka ukázal svou pravou tvář a my jsme si s ní poradili na jedničku.