Náš lyžařský kurz začal dne 7. ledna 2019. V 9.45 jsme všichni čekali před vlakovým nádražím u nástupiště v Ostravě-Svinově. Tam už byl přistavený autobus, který nás dovezl na místo. K hotelu Bauer na Bílou jsme dorazili zhruba za hodinu. Vystoupili jsme z autobusu a vybalili si zavazadla. Už ve dvě odpoledne jsme se vypravili na svah, který se nacházel za hotelem. Rozjezdili jsme se, abychom ukázali své kvality. Pak jsme byli rozděleni do tří týmů. Okolo 16. hodiny jsme se vrátili do hotelu, převlíkli se a měli volný program. V 18 hodin byla večeře, kde si většina z nás stačila všimnout rozdílu mezi námi, účastníky kurzu, a hosty, kteří byli v hotelu ubytovaní na své dovolené. Měli jsme jinou místnost a někteří z nás si posteskli, že naše jídla, aspoň na pohled, nevypadala až tak lákavě, jako porce ve vedlejším sále. Ale to si nestěžuji, řídím se heslem: „Když máš hlad, tak jez, co ti dají.“ Ale popravdě, až tak hrozné to nebylo. ++
Po večeři následoval volný program, kde jsme si mohli dělat, co chceme. Večerka byla každý den ve 22.00, kromě posledního dne, kdy se nám o hodinu posunula. V úterý byla snídaně v 7.30, po dobu čtyř dnů se na našich stolech nacházelo při ranním stolování to samé. Vyznavači uzenin ale byli spokojeni, kdo si potrpí na jogurty, také si mohl vybrat. Na dopolední lyžování jsme tak určitě vyráželi dostatečně posíleni. Také jsme se už vypravili na vedlejší svah, kde byla lanovka, což jsme všichni s radostí přivítali. Vrátili jsme se na oběd, který byl stejně jako každý den v půl dvanácté. Po obědě jsme měli odpolední klid do 14.00. Ve dvě hodiny jsme se zase vypravili na svah, lyžovali jsme opět do 16.00. Poté byl opět vlastní program, který jsme každý den využívali jinak, hraní her, povídání si….
Do pátku se vše neslo ve stejném duchu a až na předposlední večer, kdy nám pan učitel prodloužil večerku, se nic zvláštního nestalo. Důležité bylo, že jsme nikdo při lyžování či jízdě na snowboardu neutrpěli žádné závažnější zranění a mohli jsme v pátek usednout do autobusu na zpáteční cestu bez zasádrované ruky či nohy.
Závěrem bych jen rád poděkoval za hezký týden prožitý na horách všem svým spolužákům a lidem z 2. A. a hlavně našim skvělým učitelům, díky kterým budu na počátek letošního ledna určitě rád vzpomínat.

Z lyžařského kurzu na Bílé: Štěpán Lapisz, 1. A.