Bc. Tereza Drnovská

Kolik je lidí na světě, tolik je pohledů na něj. Ten můj, ze zhruba 170cm výšky, je vesměs optimistický. Dramata si nechávám do literatury, destrukce do výtvarky. Studovala jsem, studuji a studovat budu, pořád. Je to pro mě ta nejvíc obohacující kognitivní činnost. Kdybych nebyla učitelkou, byla bych jistojistě fotografkou. Mí rodiče mysleli, že to není perspektivní povolání, proto fotografování zůstalo pouze koníčkem i přes mou svéhlavou povahu. K tomu se přidala na fakultě (znovu)objevená malba, a tak mám za sebou i několik vlastních výstav. Jsem tělem i duší (dosud neobjeveným) „umělcem“. Což znamená, že můj smysl pro systém a pořádek zůstává mnohým skryt J. Do věcí jdu ale srdcem a naplno a mé nadšení z práce máloco/málokdo zmaří. Svým žákům se snažím být, pokud mi to jen pedagogická profese dovolí, partnerem a průvodcem v jejich vzdělávání. Připravuji je na vzdělávání celoživotní, jak mi velí má povaha a národní program rozvoje vzdělávání