Když se mě doma zeptali, jak jsme skončili, odpověděla jsem: Byli jsme druzí. Naštěstí nenásledovala otázka, kolik týmu vlastně soutěžilo, protože bych musela přiznat, že jsme prohráli. Mnohem větší zájem byl však o to, jak samotná soutěž a celé natáčení vlastně probíhalo. Bylo to fajn, zněla má odpověď. Ve skutečnosti to však bylo o něco lepší než jen fajn.
Byla to pro nás úžasná zkušenost, na kterou nikdy nezapomeneme. Soutěž se konala v U6 a dalších budovách v Dolních Vítkovicích. Když jsme přišli, už na nás čekali soupeři, se kterými jsme soutěžili. S nimi jsme se trochu seznámili a následně za námi přišla paní režisérka, která nám vysvětlila, jak pravidla soutěže, tak i to, jak bude celé natáčení probíhat a co bychom měli a neměli před kamerou dělat a říkat. Poté už nám jen zalepili značky na oblečení, dali mikrofony a vyrazili jsme na první soutěž. Většina z nich nebyla až tak náročná, avšak nervozita udělala své a velkou část soutěží jsme nakonec prohráli. Ale i přes konečný výsledek jsme si odnesli nejen ceny útěchy, ale hlavně zážitek na celý život.
Text: Eliška Balarinová
Fotogalerie